Kniha vhodná k přečtení - Německý rok 1968

30. 07. 2022 8:20:22
Doktor Aleš Valenta je český historik a spisovatel, který se zaměřuje na Spolkovou republiku Německo. Jeho vloni vydaná kniha Německý rok 1968 rozhodně stojí za přečtení.
Kniha Německý rok 1968 - předpoklady, průběh a důsledky kulturní revoluce v SRN, kterou napsal historik doktor Aleš Valenta, je pozoruhodným dílem, které se pokouší vylíčit příčiny a následné důsledky vzestupu neomarxismu u našeho západního souseda. Německo má v současné době zásadní vliv na směřování Evropy a pochopení jejich mentality je stěžejním předpokladem pro porozumění jejich politiky a kurzu směřování celé Evropské unie.

Valenta se v první části své knihy zaměřuje na specifickou německou mentalitu a její vývoj za posledních zhruba 500 let od nástupu Martina Luthera a luteránství. Odtud lze vysledovat německý důraz na pracovitost a spořivost. Lze ale také objevit jejich touhu po dokonalosti a transformaci světa kolem sebe. Tato touha se přetváří až do destruktivní podoby, jakou můžeme vysledovat dnes při pohledu na migrační krizi a německé snaze rozředit okolní evropské státy nekontrolovatelnou migrací z Afriky a Blízkého východu.

Kniha poté pokračuje analýzou německých filozofů (Hegel, Kant, Nietzsche). Co stojí za povšimnutí je to, že se z Němců v 18. století stali vášniví čtenáři. Dokonce tak vášniví, že zanedbávali svá studia a pracovní povinnosti. Němci začali zabředávat do až posedlé četby svých filozofů. Na jednu stranu je to jistě chvályhodné, na druhou stranu se také říká, že všeho moc škodí. Jak jednou prohlásil německý spisovatel Johann Wolfgang Goethe: Němec tíhne k trudnomyslnosti a všechno nad ním tíživě visí.

Poté se dostáváme k tomu hlavnímu, k analýze Frankfurtské školy. Toto je zcela klíčová věc k pochopení, v jakém stavu se současné Německo nachází. Filozofové z Frankfurtské školy (Max Horkheimer, Erich Fromm, Theodor Adorno, Herbert Marcuse, Jürgen Habermas...) přišli s radikální filozofií tzv. kritickou teorií. Dospěli k názoru, že současná západní společnost je špatná, je ovládaná konzumem a inklinuje k fašismu. Je tedy potřeba ji radikálně přetvořit. Ale na rozdíl od starých marxistů se rozhodli odpoutat od dělnické třídy. Ta v jejich očích byla otupena kapitalismem a konzumní společností a neměla tedy vůli dělat žádnou revoluci. Revoluční potenciál bylo potřeba najít někde jinde. Tito neomarxističtí filozofové objevili skupiny menšin, které byly údajně utlačovány většinovou společností. Zde ležel onen revoluční potenciál, tolik vyhledávaný Frankfurtskou školou. Naprosto šokující je to, že tito lidé odmítali přijmout i zjevné skutečnosti. Západní Německo bylo počátkem šedesátých let prosperující zemí s fungujícím systémem státní správy a robustní ekonomikou (Německý hospodářský zázrak). Neomarxisty to ale nezajímalo a mluvili mimo jiné o tragické úrovni vzdělání německých škol. Což vůbec neodpovídalo realitě, neboť studijní výsledky německých žáků a studentů dosahovaly nadprůměrných výsledků. Z německých univerzit se postupně začaly stávat hnízda neomarxistických bojůvek a odtud měla být německá kulturní revoluce šířena dále. Němečtí profesoři byli slovně napadáni, studenti podnikali okupační stávky přednáškových sálů. Mnozí konzervativní vyučující na protest odcházeli, byl i případ sebevraždy jednoho profesora. Státní aparát nebyl schopen nic podniknout, neboť se bál obvinění z fašizoidních tendencí. Německo v šedesátých letech prožívalo velmi bolestnou kolektivní vinu, kdy starší generace, buďto přímo podporovala nacismus, a nebo s ním mlčky souhlasila a generace jejich dětí jim to vyčítala.

Vše vyvrcholilo rokem 1968, kdy docházelo k násilným demonstracím, a to nejen v Německu, ale v celém západním světě. Zajímavostí bylo, že kdo přišel do Západního Německa v roce 1968 z komunistického Československa, tak byl zděšen z toho, jak studenti mávají vlajkami Stalina, Mao Ce-tunga, Che Guevary a jiných komunistických leaderů a revolucionářů. Emoce poté odezněly, ale to neznamená, že neomarxismus skončil. Byl zahájen tzv. dlouhý pochod institucemi, což znamenalo obsazení klíčových pozic neomarxisty, a to ve státní správě, na univerzitách, ve vládě. Po padesáti letech vidíme výsledek sami.

Kniha pak končí nejnovější německou posedlostí a tou je ochrana planety, která se projevuje klimašílenstvím. Fanatičtí radikálové zkrátka využijí čehokoliv, co by mohlo posloužit ke zničení současné západní civilizace. O přírodu a naše dobro jim opravdu nejde.

Kniha doktora Valenty je zatím tou nejlepší z pohledu analýzy vývoje německé společnosti za posledních pět století a důsledků, které z toho pro dnešní Evropu plynou. Určitě stojí za přečtení. Lepší knihu jsem na toto téma nečetl.
Autor: Šimon Miča | sobota 30.7.2022 8:20 | karma článku: 16.27 | přečteno: 348x

Další články blogera

Šimon Miča

Zemědělci toho mají dost

Není jednoduché být zemědělcem v dnešní době. Lidé, kteří pracují v zemědělství si zaslouží náš hluboký obdiv. Evropské unii je to ale jedno.

12.2.2024 v 14:11 | Karma článku: 24.64 | Přečteno: 381 | Diskuse

Šimon Miča

Česká republika je kolonie Západu

Pro někoho to může být překvapením, ale je to tak. Naše země je kolonie Západu, jeho politickým protektorátem a ekonomickou periferií.

5.2.2024 v 9:42 | Karma článku: 34.75 | Přečteno: 1016 | Diskuse

Šimon Miča

Konzervativní pravice a levice se musí spojit

Politická situace v České republice je vážná. Vláda Petra Fialy si dělá, co chce a zdá se, že se jí nic nemůže stát. Je to však skutečně tak?

29.1.2024 v 13:53 | Karma článku: 29.59 | Přečteno: 647 | Diskuse

Šimon Miča

Euro je ekonomická past

Naše elity už nás zase straší zavedením společné měny. To by ale pro Českou republiku znamenalo hospodářské potažmo politické problémy.

22.1.2024 v 14:00 | Karma článku: 25.80 | Přečteno: 463 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Petr Hannig

Nejistota ve všem

Shodou okolností jsem se díval na celou debatu Víta Rakušana ve Vyškově, protože jsem byl zvědavý na to, jestli se Ladislav Vrábel dostane k otázce. Dostal a dokonce více než jednou, protože měl doplňující otázky.

28.3.2024 v 15:04 | Karma článku: 40.94 | Přečteno: 1253 | Diskuse

Jan Bartošek

Migrační pakt čeká poslední akt

Evropa se aktuálně plácá po ramenou, tedy spíš její čelní eurounijní představitelé, že v jednání členských států došlo ke shodě na konečné podobě tzv. migračního paktu. Obrazně, ale především mediálně.

28.3.2024 v 6:12 | Karma článku: 9.37 | Přečteno: 332 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Návod na opravu naší ekonomiky

Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.

27.3.2024 v 16:55 | Karma článku: 43.36 | Přečteno: 3264 | Diskuse

Petr Lachnit

Jarní příroda čistí tělo i duši. Česnek medvědí obzvláště

Vítání jara má nespočet podob pro každého z nás. Osobně nástup teplejších dní slavím sběrem medvědího česneku v tvrdých luzích kolem mé milované řeky Labe.

27.3.2024 v 8:38 | Karma článku: 9.47 | Přečteno: 142 | Diskuse

Daniela Kovářová

Kdo hájí zájmy dětí

Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.

26.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 19.25 | Přečteno: 427 | Diskuse
Počet článků 59 Celková karma 28.69 Průměrná čtenost 612

Jsem učitelem angličtiny na střední škole v Praze. Také jsem místopředsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie na Praze 4 a členem spolku Svatopluk. Popsal bych se jako národní konzervativec se sociálním cítěním. Mezi mé záliby patří mezinárodní vztahy a ekonomika. Mými oblíbenými autory jsou prezident Václav Klaus a jeho syn, Benjamin Kuras, Alexander Tomský, Petr Robejšek, Petr Hampl, Jiří Weigl, Ladislav Jakl a Ben Shapiro. Kromě mezinárodních vztahů a ekonomiky mám rád čtení knih, sledování filmů a potkávání se s kamarády u dobrého jídla a pití.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...