Green Deal aneb zchudneme všichni společně

Tento článek pojednává o návrhu Evropské komise známý jako Green Deal (Zelená dohoda), který chce zavést silné restrikce v oblasti vypouštění emisí a chce učinit z Evropy klimaticky neutrální kontinent do roku 2050.

     Evropská unie už opravdu neví, co by. Táhne Evropu z krize do krize. Začalo to krizí eurozóny, pak to pokračovalo krizí migrační. Nyní se dostáváme do nové krize – krize energetické.

     Rozhodla se Evropská unie zničit Evropu? Odpověď zní ano. Pokračující nekontrolovatelná migrace, spojená s epidemickou krizí a nově nastupující ekonomickou a energetickou krizí bude tak toxická kombinace, že to náš kontinent zahubí. Ano zahubí a myslím to naprosto vážně. Každý průměrně inteligentní člověk si dá dvě a dvě dohromady a vyjde mu, že nejnovější plán Evropské komise na radikální omezení uhlíkové stopy nemůže znamenat nic dobrého. Green Deal je prezentován jako něco revolučního a potřebného. Slovy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se zelený úděl dá označit za „evropskou událost rovnající se přistání člověka na Měsíci.“ K tomu bych jen řekl, že paní Leyenová z toho měsíce asi spadla. Přistání na měsíci znamenalo průlom ve zkoumání vesmíru. Green Deal bude jednoznačně znamenat zadušení evropské ekonomiky.

     Pojďme se tedy blíže podívat na to, co daná dohoda bude znamenat. Evropská komise navrhuje, aby do roku 2030 členské státy snížily emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Stejně tak do roku 2030 bude povinnost pokrýt energetickou výrobu ze 40 % z obnovitelných zdrojů. Auta vyrobená po roce 2030 budou muset snížit své emise o 55 %, auta vyrobená po roce 2035 budou muset být 100 % bezemisní, tedy pouze elektroauta. Celý kontinent by do roku 2050 měl být klimaticky neutrální.

     Co to všechno bude znamenat v praxi? Dojde ke zdražení aut se spalovacími motory. EU bude tlačit na elektromobilitu, ale při cenách elektroaut si je bude moct dovolit pouze „horních 10 000“. Zdraží se potraviny, ceny energií vyletěly skokově vzhůru už teď. Omezí se mobilita lidí. Létání letadlem bude silně omezeno, navíc ceny letenek vyletí raketově vzhůru. Pro Evropany se stane luxusem si doma vytvořit tepelnou pohodu v zimě, nakoupit si dostatek potravin. Exotické potraviny (banány, káva apod.) se stanou nedostupnými kvůli drahé dopravě.  Dokonce bude vytvářen tlak na počet dětí, protože vyšší počet obyvatel zvyšuje uhlíkovou stopu. Vrátíme se do pozdní doby kamenné?

     Pojďme se podívat na výčet některých ekopokrytců. Začneme největší hvězdou současnosti, kterou je Greta Thunbergová. Greta se už dva roky pasuje do role „ekologického spasitele“. Jezdí po celém světě a poučuje lidi, jak by měli žít. Nadává na valném shromáždění OSN, jak jí bylo zničeno dětství a jak tyranizujeme planetu. Mladá Švédka si neuvědomuje, jak velký dopad na klima má její chování. Cestuje vlakem, což je ekologicky náročné. Své potraviny konzumuje z plastových obalů, jejichž výroba je ekologicky náročná. Jí banány, které cestovaly do Skandinávie přes půlku zeměkoule atd. Má mnohem větší uhlíkovou stopu než průměrný Evropan. Sama se nechová příkladně, ale nám chce kázat.

     Dalším ekopokrytcem je bývalý kandidát na prezidenta Spojených států Al Gore. Sám býval vášnivým ochráncem klimatu. Roku 2006 o tom natočil i dokument. Pak byla zveřejněna reportáž o spotřebě elektřiny v jeho domě o rozloze 935 m2 (20 obytných místností, 8 koupelen, vyhřívaný bazén) a bylo po kázání.

     Posledním příkladem ekopokrytce je jistý Pascal Husting, který řídil mezinárodní programy Greenpeace. Bylo zjištěno, že tento pán cestoval do práce z Lucemburku do Amsterdamu letadlem na vzdálenost 370 km. Pikantní na tom je, že to bylo v době, kdy jeho organizace bojovala proti létání s tím, že je to ekologicky náročné. Asi tolik k novodobým spasitelům.

     Smutným faktem je, že se předvolební kampaň v České republice vedla v duchu Antibabiš. Evropská unie a s ní spojovaný Green Deal nebylo téma letošních voleb. Přitom je to téma naprosto stěžejní a dotýkající se úplně všech. Jsem moc zvědavý na právě vznikající vládu Petra Fialy, jak nás bude před tímto zeleným údělem chránit. S největší pravděpodobností nebude, protože se Petr Fiala před časem nechal slyšet, že o Green Dealu už se diskutovat nebude. To už je vlastně hotová věc. Nová vláda bude asociální a bude jí jedno, že Česká republika bude chudnout, a že nižší, ale i velká část střední třídy se dostane do finančních problémů. Představitelům vlády to bude jedno, se svými platy je to zase tolik neomezí. My ostatní máme prostě smůlu.

     Největším paradoxem je, že klimatu ani přes všechny tyto příkazy a nařízení stejně nepomůžeme. Evropa produkuje asi 9 % všech světových emisí. Evropská auta vypouští asi 2 % oxidu uhličitého. Odhaduje se, že Čína v příštích pěti letech otevře tolik uhelných elektráren, že to překoná dané 2 % oxidu uhličitého z evropských aut. Proč se nikdo nezeptá evropských komisařů, k čemu to všechno děláme, když státy jako Čína a Indie odmítají omezit svá vypouštění skleníkových plynů a naše plány jsou jim k smíchu? Evropa se v následujících letech dále odsune na okraj celosvětového dění, zatímco Čína, Indie a jiné mimoevropské státy budou bohatnout.

     Jak to vidím já, tak jsou pouze dvě možnosti, jak tomuto zelenému šílenství čelit. Buď se vytvoří široká koalice států střední Evropy, případně dalších států, které odmítají toto novodobé náboženství a začnou společně tlačit na Evropskou komisi, aby Green Deal stáhla, protože nemíní zchudnout ve jménu fantasmagorického blouznění. Druhou možností je vystoupit z Evropské unie. Buďto samostatně, lepší by však bylo s vícero státy vytvořit něco nového a v rámci tohoto společenství spolupracovat. Případně bychom se mohli stát součástí fungujícího Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Pokud jednu z těchto dvou možností v následujících letech neuděláme, tak dojde poprvé od průmyslové revoluce ke zchudnutí České republiky, kdy nastupující mladá generace na tom bude materiálně hůř než generace jejich rodičů.

     Pokud budeme mít štěstí, tak se nově vznikající vláda do roka a do dne rozpadne, přijdou předčasné volby a k moci se dostane strana, nebo strany, které nás dokáží před zeleným údělem ochránit. Stát by se to mohlo, protože pokud se předčasné volby budou konat za nějaký rok a půl, tak mezitím už lidi na vlastní kůži pocítí dopady postupného zdražování zboží, cen energií a potravin. Pak zjistí, že odstranění Babiše je před těmito nepříznivými dopady nijak neuchránilo a že pětikoalice není schopná tomu účinně čelit, případně ani nechce. Lidé pak budou volit někoho, kdo jim slíbí, že proti tomuto zchudnutí je bude chránit a bude tvrdě hájit zájmy České republiky a jejich občanů.

     V následujících letech se bude lámat chleba a volba je jasná: Česká republika pod diktátem Bruselu a jejich zeleného údělu pro Evropu, a nebo Česká republika jako suverénní a svrchovaný stát, který se nebojí bouchnout do stolu a říct, že zájmy naší země jsou přednější než zájmy bruselských elit.